|
|
Práce s historickou literaturou v primě a sekundě víceletého gymnázia
Špoková, Markéta ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
Práce si klade za cíl ověřit efektivitu literární výuky na gymnáziu založené na jedné knize. Sekundárním cílem je zatraktivnění historické literatury žákům primy a sekundy víceletého gymnázia. Diplomová práce je postavena na pěti pracovních listech, v nichž je každý z nich koncipován pro jiný literární cíl. Všech pět listů vychází z historické publikace pro mládež s názvem Můj Golem spisovatele Marka Tomana. Osou vyučovacích lekcí je třífázový model učení, který v sobě zahrnuje různě kombinované metody práce s dětmi. Práce dokazuje, že použití jedné publikace v delším časovém období s různým přístupem k výuce a volba vhodných cílů výuky v kombinaci s atraktivními metodami jsou jednou z možností, s nimiž lze k výuce literární výchovy přistupovat. Také otevřela brány přijetí méně atraktivního žánru historické literatury dětským čtenářem.
|
|
|
Výzkumy publika televizí veřejné služby v ČR se zaměřením na zpravodajskou stanici ČT24
Smlsal, Matěj ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na typologii výzkumů, kterými veřejnoprávní Česká televize zkoumá zpětnou vazbu publika - sledovanost, spokojenost a měření veřejné služby. Popisuje historii výzkumů televizního auditoria v Československé i České republice a také v zahraničí od počátků do současnosti. Zároveň zmiňuje problémy, které snaha o stále dokonalejší měření přináší. Práce se také věnuje fungování oddělení Výzkumu a analýz České televize. Součástí je i výzkum, jaký vliv mají výsledky průzkumů na program ČT24, a rozhovory s vedoucí oddělení Výzkumu a analýz Renatou Týmovou a ředitelem zpravodajství a sportu Zdeňkem Šámalem.
|
|
|
Normalizační kinematografie v současném televizním vysílání
Jabůrek, Václav ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Normalizační kinematografii se věnuje řada studií - ať už sémiologických, historických či jiných. Dosud ale nebylo zmapováno, jak často se tato díla objevují v televizním vysílání po Sametové revoluci. Tato práce přináší vhled do toho, jak se zastoupení normalizačních titulů vyvíjelo v pětici nejvýznamnějších českých televizí - konkrétně na obou hlavních kanálech ČT, a na komerčních stanicích Nova, Prima a Barrandov. Zkoumané období zahrnuje osm let v rozmezí 1994 až 2015. Obsahová analýza díky tomu odhaluje dlouhodobé trendy, jež tyto televize ve spojení s normalizačními tituly aplikovaly. Věnuje se například tomu, nakolik je normalizační tvorba zastoupená o víkendech a ve svátečních programech. Jeden oddíl se pak zabývá otázkou propagandy - respektive tím, nakolik je v soudobém vysílání zastoupena normalizační agitace. Tato část studie se opírá o výzkumy Haralda Welzera, podle kterého dobový film výrazně ovlivňuje vnitřní výklad minulosti. Důraz je proto kladen na výskyt československých děl, která překrucují historické události - například seriál Třicet případů majora Zemana nebo komedie Bouřlivé víno. Vedle toho ale byly sledovány i tituly s menší mírou ideologických sdělení, které předkládají idealizovanou podobu normalizační reality a zdůrazňují hodnoty tehdejšího vládnoucího režimu.
|
|
|
Výzkumy publika televizí veřejné služby v ČR se zaměřením na zpravodajskou stanici ČT24
Smlsal, Matěj ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na typologii výzkumů, kterými veřejnoprávní Česká televize zkoumá zpětnou vazbu publika - sledovanost, spokojenost a měření veřejné služby. Popisuje historii výzkumů televizního auditoria v Československé i České republice a také v zahraničí od počátků do současnosti. Zároveň zmiňuje problémy, které snaha o stále dokonalejší měření přináší. Práce se také věnuje fungování oddělení Výzkumu a analýz České televize. Součástí je i výzkum, jaký vliv mají výsledky průzkumů na program ČT24, a rozhovory s vedoucí oddělení Výzkumu a analýz Renatou Týmovou a ředitelem zpravodajství a sportu Zdeňkem Šámalem.
|
|
|
Nové formy reportážní zprávy v televizním zpravodajství
Lukašiková, Evženie ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Předložená práce se věnuje způsobu zpracování televizních zpravodajských příspěvků v případě čtyř celorepublikových televizních stanic. Na základě vlastního pozorování se snaží postihnout hlavní vývojové tendence v oblasti televizního zpravodajství. Podává přehled o zpravodajské rutině tak, jak je znázorněna v odborných publikacích a dodává i výsledky vlastního autorčina pozorování. Práce se skládá ze dvou částí: teoretické a praktické. První oddíl se nejprve věnuje základním součastem zpravodajství obecně, následuje detailnější pohled do zpravodajství televizního. Na závěr první části budou nastíněny vývojové trendy v televizním zpravodajství, a to v rámci vizuální a audiální složky a rovněž role reportéra v příspěvcích. Zohledněn přitom bude jak verbální projev, čili lingvistické pojetí příspěvků a vyjadřování reportérů a moderátorů, tak i stránka neverbální, čili význam reportéra jako takového a jeho úloha v rámci příspěvku. Praktická část se pak bude věnovat analýzám vybraných zpravodajských příspěvků. Opře se přitom o poznatky, získané v teoretické části, a analýza tak bude postupovat podle výše uvedených kritérií. Na základě těchto analýz se pak práce pokusí znázornit, jakým způsobem televize zpracovávají a následně zprostředkovávají události divákovi.
|
|
|
Práce s historickou literaturou v primě a sekundě víceletého gymnázia
Špoková, Markéta ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
Práce si klade za cíl ověřit efektivitu literární výuky na gymnáziu založené na jedné knize. Sekundárním cílem je zatraktivnění historické literatury žákům primy a sekundy víceletého gymnázia. Diplomová práce je postavena na pěti pracovních listech, v nichž je každý z nich koncipován pro jiný literární cíl. Všech pět listů vychází z historické publikace pro mládež s názvem Můj Golem spisovatele Marka Tomana. Osou vyučovacích lekcí je třífázový model učení, který v sobě zahrnuje různě kombinované metody práce s dětmi. Práce dokazuje, že použití jedné publikace v delším časovém období s různým přístupem k výuce a volba vhodných cílů výuky v kombinaci s atraktivními metodami jsou jednou z možností, s nimiž lze k výuce literární výchovy přistupovat. Také otevřela brány přijetí méně atraktivního žánru historické literatury dětským čtenářem.
|
|
| |
|
|
Globalizace české televizní zábavy: srovnání využívání globálních televizních formátů v České televizi a na soukromých televizních stanicích
Broučková, Tereza ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem využívání globálních televizních formátů na českých televizních stanicích v letech 2000 až 2013. Vývoj je sledován ve srovnání České televize jako veřejnoprávního média se soukromými stanicemi TV Nova a FTV Prima. Globální televizní formáty se staly v posledních letech základními stavebními kameny pro tvorbu vlastních pořadů prakticky všech velkých televizních stanic. Práce zachycuje přístup jednotlivých televizních stanic k využívání globálních formátů v televizní zábavě. Nastiňuje vývoj jednotlivých žánrů globálních formátů na českých obrazovkách a ukazuje, jak se české televize s výrobou těchto pořadů vypořádaly a jak jimi dokázaly oslovit televizní diváky. Práce vychází z teoretických konceptů globalizace médií, které předpokládají, že dnešní televizní zábava je výrazně ovlivňována trhem s globálními formáty. Televizní trh jich nabízí velké množství a televize kupují jednotlivé formáty i podle toho, jak byly úspěšné v jiných zemích. Ukazuje se, že v posledních letech je nabídka globálních formátů na českých televizních stanicích tak různorodá a široká, že sledovanost a úspěšnost jednotlivých formátů už není tak vysoká, jako byla na samotném počátku tohoto trendu v televizní zábavě. Souvisí s tím ale i to, že během sledovaného období ovlivnila český televizní...
|
|
|
Úprava obrazu a zvuku ve zpravodajství s cílem znesnadnění identifikace osob (na příkladu hlavních zpravodajských relací České televize, TV Nova a FTV Prima)
Sváček, Martin ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce se ve své teoretické části zabývá situacemi v televizním zpravodajství, u kterých by měl být před odvysíláním upraven audiovizuální obsah tak, aby došlo k znesnadnění identifikace zobrazovaných osob. Určujícím faktorem jsou etické kodexy analyzovaných televizních stanic a nad rámec i poznatky z odborné literatury, příruček, zákonů a vyhlášek. Úprava obrazu a zvuku je vyžadována zpravidla u obětí trestných činů (především těch násilných či v oblasti sexuálních deliktů) a jejich rodinných příslušníků, dále u dětí, u kterých není oprávněný důvod úpravu nepodstoupit, také u údajných viníků, u kterých naopak existuje oprávněný důvod úpravu podstoupit, a jejich rodinných příslušníků, dále u anonymních zdrojů, některých zasahujících kriminalistů nebo dalších zranitelných osob. Praktická část diplomové práce s ohledem na analyzované období ukazuje, jak Česká televize, TV Nova a FTV Prima zvládají výše zmíněné náležitosti v praxi. Ukazuje rozdílné zpracování stejných situací, dokonce i rozdílný přístup v úpravě stejných zobrazovaných aktérů. Praktická část také odhaluje některé eticky sporné momenty. Vybrané reportáže jsou blíže podrobeny analýze a doplněny o komentáře samotných autorů.
|
|
|
Možnosti financování českého celovečerního hraného filmu z pohledu tvůrců
Pinďáková, Eliška ; Hanzlík, Jan (vedoucí práce) ; Kubaš, Mario (oponent)
Tato práce se zabývá zhodnocením možností financování českého celovečerního hraného filmu z pohledu tvůrců. První část se zaobírá přehledem daných možností a jejich stručným popisem, druhá část je zaměřena na analýzu rozhovorů s tvůrci, kteří odpovídali na otázky ohledně výběru producenta, výše rozpočtu projektu, zkušeností s konkrétními zdroji a závěrem předkládali své názory na obecný stav financování českého filmu. V závěrečném shrnutí jsou pak uvedený výsledky analýzy.
|
host ::
RSS.